Co to je?
Nejčastější způsob, jak vytvořit zápornou větu ve francouzštině, je pomocí ne… pas.
Tyto dvě části obvykle obklopují přísudek (konjugované sloveso).
- Je travaille. → Je ne travaille pas.
- Elle aime le café. → Elle n’aime pas le café.
Před samohláskou nebo tichým h se ne mění na n’.
- Il n’habite pas ici.
- Elle n’aime pas ce film.
Kdy použít
Ne… pas použijte, když chcete říci, že se nějaká činnost neděje nebo že nějaké tvrzení není pravdivé.
- Je ne travaille pas aujourd’hui.
- Tu ne comprends pas.
- Nous ne sommes pas prêts.
Použijte ho s běžnými slovesy v přítomném čase.
- Il ne parle pas français.
- Elle ne mange pas de viande.
- Vous ne prenez pas le bus.
Ne… pas použijte se slovesy être a avoir.
- Je ne suis pas fatigué.
- Ils ne sont pas ici.
- Je n’ai pas de voiture.
- Elle n’a pas faim.
Struktura
Základní struktura je:
Podmět + ne/n’ + přísudek (konjugované sloveso) + pas + doplněk
- Je ne parle pas anglais.
- Tu n’aimes pas le café.
- Nous ne travaillons pas demain.
| Kladná věta | Záporná věta |
|---|---|
| Je travaille. | Je ne travaille pas. |
| Tu habites ici. | Tu n’habites pas ici. |
| Elle est prête. | Elle n’est pas prête. |
| Nous avons une voiture. | Nous n’avons pas de voiture. |
U zvratných sloves stojí ne před zvratným zájmenem a pas za přísudkem (konjugovaným slovesem).
Podmět + ne/n’ + zvratné zájmeno + sloveso + pas
- Je ne me lève pas tôt.
- Elle ne se couche pas tard.
- Nous ne nous préparons pas ici.
U slovesa, po kterém následuje infinitiv, ne… pas obvykle obklopuje přísudek (konjugované sloveso).
- Je ne veux pas partir.
- Il ne peut pas venir.
- Nous n’aimons pas attendre.
Příklady
- Je ne travaille pas aujourd’hui.
- Tu n’aimes pas ce restaurant.
- Il ne parle pas anglais.
- Elle n’est pas fatiguée.
- On ne mange pas ici.
- Nous n’avons pas de voiture.
- Vous ne prenez pas le train.
- Ils ne regardent pas la télévision.
- Elles ne se couchent pas tard.
- Je ne veux pas sortir.
Výjimky
Před samohláskou nebo tichým h se ne mění na n’.
- Je n’aime pas le thé.
- Il n’habite pas ici.
V běžné mluvené francouzštině mluvčí často vypouštějí ne.
- Je sais pas.
- Il vient pas.
To je běžné v neformální řeči, ale standardní psaná francouzština obvykle používá jak ne, tak pas.
Po záporném slovesu se un, une, des a členy partitivní, jako du, de la a de l’, obvykle mění na de nebo d’.
- J’ai une voiture. → Je n’ai pas de voiture.
- Elle mange du pain. → Elle ne mange pas de pain.
- Nous avons des enfants. → Nous n’avons pas d’enfants.
Po être se člen obvykle zachovává.
- C’est un problème. → Ce n’est pas un problème.
- C’est du fromage. → Ce n’est pas du fromage.
Časté chyby
-
Nesprávně: Je pas travaille aujourd’hui. Správně: Je ne travaille pas aujourd’hui. Vysvětlení: Ne a pas obvykle obklopují přísudek (konjugované sloveso).
-
Nesprávně: Je ne aime pas le café. Správně: Je n’aime pas le café. Vysvětlení: Ne se mění na n’ před samohláskou.
-
Nesprávně: Elle ne pas parle français. Správně: Elle ne parle pas français. Vysvětlení: Pas stojí za přísudkem (konjugovaným slovesem).
-
Nesprávně: Nous avons ne pas une voiture. Správně: Nous n’avons pas de voiture. Vysvětlení: Ne… pas obklopuje sloveso a une se po záporu obvykle mění na de.
-
Nesprávně: Il ne se pas lève tôt. Správně: Il ne se lève pas tôt. Vysvětlení: U zvratného slovesa stojí ne před zvratným zájmenem a pas za slovesem.
-
Nesprávně: Je ne veux partir pas. Správně: Je ne veux pas partir. Vysvětlení: U přísudku (konjugovaného slovesa), po kterém následuje infinitiv, ne… pas obvykle obklopuje přísudek (konjugované sloveso).
-
Nesprávně: Ce n’est pas de problème. Správně: Ce n’est pas un problème. Vysvětlení: Po être se člen obvykle zachovává.